Všemožné myšlenky

Blog in czech language hwere i publish thoughts about world around.

Sunday, March 25, 2007

Jeden nepřestává žasnout, co všechno se v tomto státě může stát - a skoro beztrestně. Když přibližně před dvěma roky došlo k závažné nehodě, při níž byl zraněn důchodce Karel Honc, našla se i svědkyně, která vypověděla, že muže srazilo auto. Přesto policisté v nemocnici dali muži podepast prohlášení, podle kterého si údajně zranění zavinil vlastní nepozorností. Šokujícím se mi na tom zdá fakt, jak představitelé pořádků a zákona mohou v nemocnici ještě zatepla obtěžovat vážně zraněného pacienta, jen aby v ruce drželi kýžený papír s podpisem. Že pacient nemohl být v těch okamžicích při smyslech se mi zdá nesporné, vždyť dnes, po dvou létech léčby, stále jen přežívá, s poraněním mozku. Je tak skoro jisté, že policisté ve službě se dopustili hotového hyenismu. Proč? Patrně proto, aby někomu zajistili beztrestnost, aby vyvázl řidič, který na Karla Honce najel. A jak je to po dvou létech klasifikováno? Inu, pány policisty jejich nadřízení pouze pokárali a je to! Co taky záleží na jednom důchodci, že jo?

Wednesday, March 14, 2007

Tak si představte, jakou moudrost zase korunované hlavy vymyslely! Pomoc cizincům, kteří ilegálně pobývají na našem území, by mohla slitovnému člověku vynést až rok vězení! V trestním zákoníku je totiž tento skutek klasifikován jako napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky a jako takový je kvalifikován coby trestý čin s příslušnou sazbou. Nevím, zda půjde za katr stařenka, která odpoví cizinci kolik je hodin, aniž ho předtím lustrovala, možná i na to časem dojde. Jisté však je, že se tato pohrůžka týká například lékařů, právníků nebo pracovníků humanitární pomoci, tedy těch, kteří by s nelegálními cizinci mohli přijít do styku při výkonu své profese. Jak se to například u lékařů srovnává s jejich přísahou, to bych ráda věděla. Nebo se čeká, že takový doktor uprchlíka ošetří a vzápětí ho půjde nabonzovat? No to učíme lidi pěkným věcem. A co - učíme! - My je k tomu vlastně nabádáme! Problém nelegálních přistěhovalců je určitě veliký, naše republika se s ním nepotýká jako jediná, ale sahat až k takovým krajnostem? Copak je ten člověk nějaký zlosyn? Určitě neprchá z plezíru, dovedu si představit, že by raději seděl někde na zadnici, vydělával si poklidně na živobytí a vychovával děti. Když to prostě nejde, sebere odvahu a pokusí se zařídit jiný život. Nu, to ale je zločin, protže ilegálně překročil hranice! Takže hr na něj! To má svopu logiku. Jen lidskost to vylučuje!

Sunday, March 11, 2007

Nedávno jsem někde četla, že podle ankety prý většina dotázaných prohlásila, že nejodpornějším pachem je podle nich smrad z popelnic. Až za tím následovaly další možnosti, totiž výfukové plyny, tělesné pachy, cigaretový kouř nebo smrádky z vaření. Z dvaceti možností se na poslední umístily ryby (což je smutné, vzhledem k jejich zdraví prospěšnému masu), předtím pokulhávala leštidla na nábytek a zápach ze spáleniny, na místě hodně se blížícím prvenství vyhrály osvěžovače vzduchu ( a tomu se ani trochu nedivím, takové nesmysly by na světě snad vůbec neměly existovat a také by asi neexistovaly, kdyby bylo lze vždy a všude otevřít okno a načerpat svěží vzduch z přírody). Překvapilo mne ale, že se do ankety vůbec nedostaly reakce na parfémy. Přitom nevěřím, že by se vůně a vůbec ženské voňásky nějak zvlášť zamlouvaly. Přinejmenším značné části mužské populace NE! Mnohokrát jsem se setkala s mužským názorem, že žena by měla být cítit svěžestí vlastního těla, čistotou, maximálně jemnou vůní starodávné kolínské vody. Proč po sobě tedy spousta ženských lije vůně jako odalisky v dávných harémech?

Thursday, March 08, 2007

Tak jsem se dověděla, jak se v tomto státě máme čím dál lépe, čehož důkazem je fakt, že průměrná měsíční mzda jedince se vyšplhala skoro na 22 tisíc měsíčně. To mi poněkud připomíná dávné chvalozpěvy o vzrůstu mezd v porovnání s tím, že ceny jsou stálé. Alespoň to poslední nebyla lež. Nu tentokrát glosátor aspoň ihned uvedl na pravou míru, že průměrnou mzdu ale nebere více než dvě třetiny občanů! No proto! Cítila bych se jinak hrozně méněcenná, protože já se jí tedy ani vzdáleně neblížím. Jo, kdybych jí pobírala, to bych si foukala. Z uvedené úvahy ovšem vyplývá, že do průměrné mzdy jsou započítáni lidé s extrémními platy stejně jako chudáci, co žijí za životní minimum. A to je prosím fuj, protože to je zkreslující a nevypovídá to o blahobytu země, ale o blahobytu několika mála jedinců. Zatímco já, já nepotřebuji blahobyt, netoužím po domě s vyhřívaným bazénem a po úsporách a investicích v bance. Spokojený život člověka bych si představovala v prostých jistotách. Jistotu střechy nad hlavou, klidně v pronajatém bytě, když na nájem budu mít, přiměřený dostatek tepla, světla, slušné jídlo a oblečení a protože přec jen nejsem prosté hovádko, kterému toto všechno stačí ke štěstí, také nějaké finance na knihy, na kino, divadlo, na vstupy do výstavních síní... Soukromě mi je smutno, protože kdysi jsem na toto všechno měla, dnes už ne. A tím víc je mi smutno za ostatní, kteří dorůstajli do časů, že už to nepoznali. Ale co, hlavně že se máme dobře, blahobyt vzkvétá, vždyť průměrný měsíční plat na osobu je skoro 22 táců!

Monday, March 05, 2007

Dokonale mne fascinuje, jak lidé, co se jednou dostanou do nějaké vůdčí funkce, mohou tak rychle ztratit smysl pro realitu. Inu, ti nahoru se vyšplhavší prostě přišli k hlubokým korytům, mají se dobře a o starostech "obecního lidu" nemají ni páru. Jen tak se dá vysvětlit také várok ministra zdravotnictví, že prý i při připlácení ve všech těch případech, které prosazuje, lidé by neměli doplácet z vlastní kapsy víc než 5 000 korun ročně. No, to ponechme raději starou fakt, že ještě nedávno tvrdil, že to vidí na 2000 a později to zvýšil na 3000! To si snad dělá srandu! Já věřím, že při jeho příjmech jen tak vyhozených pět táců asi není katastrofou, ale u některých lidí ano! Co staří lidé, kteří žijí samotní, pro ty je taková částka většinou horentní, vždyť ti s průměrnými důchody už dnes vlastě dávnou třou bídu s nouzí! A co rodiny s několika dětmi? Tam už to leze do desetitisíců. Jak si tohle pan ministr představuje a kde si myslí, že na to lidé mají brát? Já mu povím, co se stane! Mnoho z rodičů se při nemoci dítěte prostě na návštěvu u lékaře vykašle, bude doufat, že potomek je jen trochu nastydlý nebo mu teplota vyletěla z rozrušení - a u dětí začnou vznikat dlouhodobé nemoci jen ze zanedbání! A to jsem zvědavá, kde potom zdravotnictví vezme na léčení těchto dlouhodobých případů!

Friday, March 02, 2007

No to je úžasné! Víte, s čím před časem zase přišli ve zdravotnictví? Po pacientech chodí domácí kontroly jako za komunistů. Což byla hovadina tenkrát a nepřestala být hovadinou dnes. Jistě, pokud se na to člověk podívá zdálky, jak se praví "od zeleného stolu", je to v pořádku. Pacient dostane neschopenku, neodevzdává žádnou rpáci, přesto dostává nemocenskou, je na místě dohlédnout, zda to nepředstírá a není dejme tomu na chatě nebo nemaluje byt, zda řádně nemocuje a pracuje k brzskému uzdravení. No jo, ale každá věc má svůj rub a líc! Zkuste takovému kontrolorovi z pojišťovny nmeotevřít a později se hájit tím, že jste spali a uvidíte, s jakou se potážete. Přitom právě to je logické, že pacient dělá, aby sebral síly. Pokud možno ve dne v noci. Já, když na mně jednou za několik let skočí nemoc, padnu a spím a spím jako medvěd v brlohu. Potím se, je mi špatně, beru prášky, v bdělém stavu akorát piju a čůrám a pak zase spím, až se několikátý den probudím, je mi lépe a potom už to pracuje k uzdravení. Kdyby mi v této fázi kdokoli sáhl na zvonek, prostě bych ho neslyšela. Žiju sama, pouze s kocourem, ten by asi otevřít nešel. A tak bych asi měla smůlu. Ale hergot, jsem já jediná, kdo je na tom takhle? A jak k tomu přijdou ti slušní, aby byli v době nemoci ještě otravovaní a perzekuovaní!