Jeden by si myslel, že když chce člověk stanout na nějakém hodně vysokém světském postu, musí mít k tomu také odpovídající vzdělání, široký rozhled, zkrátka, že to musí být NĚKDO. Že ale opak je pravdou, to skoro na každém kroku potvrzuje americký prezident Bush. Jeho bláboly bavily už v předvolební kampani lidi po celém světě. Většina z nich byla ale mínění, že takového kašpara Američani přece do funkce nezvolí. Zvolili. (Nebo peníze a vliv jeho rodiny způsobily, že přes sporné výsledky zvítězil). Sedí si na nejprestižnějším prezidentském stolci světa a vesele se blamuje dál. Austrálii si vesele plete s Rakouskem, organizaci OPEC se sdružením APEC - a svět jde dál. Marně se obyčejný člověk ptá: "Probůh, když je jeho rodina tak vlivná a bohatá, to mu nemohli do hlavy nacpat nějaké vzdělání třeba násilím?" I když - jak známo, komu není shůry dáno, za peníze ani v apatyce nekoupí. A proč taky, že? Když si za peníze na tomto světě koupí všechno ostatní, dokonce i místo prezidenta? Ale víte co? Docela mně zajímá, jak dlouho se ještě Američané nechají takhle vodit za nos.