Tak mě posledně napadlo, nakolik se lidé za posledních sto let změnili. A nemyslím si, že k lepšímu. Mám na mysli jeden konkrétní případ. Když kdysi někomu zemřelo dítě, odevzdaní rodiče i příbuzní řekli "Pánbůh dal, Pánbůh vzal" a rodiče si do devíti měsíců pořídili nové, vždyť koneckonců, jak praví jeden obhroublý vtip, tento výrobní proces je velmi příjemný. Lékařská věda nedovedla definovat pojem "rizikové těhotenství" a tudíž docházelo k mimovolným potratům, ale třebaže netvrdím, že na svět přicházely výhradně nejsilnější a tudíž naprosto zdravé děti, přece jen narození každého potomka jasně signalizovalo, že se nejedná o žádné nedochůdče, kterému se na tento svět snad vůbec ani nechtělo. Pravda, lékaři také nedokázali už v lůně matky rozpoznat, že dítě bude defektní a tím pádem přicházeli na svět různí mrzáčkové. Jenomže, vážení, ruku na srdce - je dnes lépe? Defektní děti se rodí stejně, protože stačí prohlásit, že rodiče jsou silně věřící a tudíž proti přerušení těhotenství byť i ze zdravotních důvodů - a rázem je tu ještě dopad na celou společnost, protože lékaři se snaží na těch malých ubožáčcích pokusničit a pod rouškou humánní nápomoci se na to plýtvají peníze každého člověka, který si platí zdravotní pojištění a tím pádem se potom na spoustu průměrně nemocných nedostává. Podporovaná riziková těhotenství a umělá oplodnění přivádějí na svět zástupy dětí, které jsou sice chtěné nebo v mnohém případě vysloveně vytrucované na osudu, ovšem za cenu, že ty nechtěné, odložené, zavržené a odebrané nesvědomitým rodičům jsou vychovávané v dětských domovech - a každý člověk dobře ví, že ten "domov" může být v tomto případě pouze v uvozovkách. Tak co, nebylo by už konečně na čase se neplést tomu Stvořiteli do řemesla, říkat jako kdysi "dal a vzal" a těm nenapravitelně bezdětným bez průtahů svěřovat do péče ty malinké tvorečky, kteří měli to neštěstí, že se narodili v nesprávnou chvíli na nesprávném místě?